Alternativní vzdělávání ve školách BASIC

Výběr školy je pro dítě klíčový

Dítě netráví většinu aktivního dne doma s rodiči, ale ve školce či škole. To škola ovlivňuje celý další život dítěte. Proto je důležité při jejím výběru myslet nejen na to, aby se tam dítě naučilo číst, psát, počítat a něco o světě kolem sebe. Důležité je i to, aby se v ní dítě cítilo dobře, získalo důvěru k sobě samému i okolí a naučilo se fungovat v okolním světě – dětském i dospělém. Vybírejte proto pečlivě, komu své dítě svěříte.

Škola děti formuje

Ve všech stupních škol jsme trávili podstatnou část svých dnů, nacházeli zde první kamarády, lásky, zklamání, vyrovnávali se s autoritami, učili se žít a fungovat ve větší skupině, získávali první zkušenosti a osvojovali si vědomosti a dovednosti pro život. Škola vedle rodiny formuje naši osobnost a vybavuje nás do života.

Vzdělávací program je důležitým kritériem

V minulosti jsme většinou nastoupili do školy nejbližší našemu bydlišti, aniž by o tom rodiče nějak zvlášť uvažovali, nebo dokonce uvažovat mohli. Všechny školy byly téměř stejné a žádná nenabízela něco jiného. Dnes tomu tak ale není. Dobré školy mají vizi, jasně formulovaný vzdělávací program, přístup k dětem a vedení, které zabezpečuje, že všichni dospělí tuto vizi naplňují. Vybírejte školu po konzultaci s jejím vedením. Rodiče vždy velmi dobře intuitivně cítí, co je pro jejich dítě nejlepší, co odpovídá jejich představě i jejich dítěti. Řiďte se proto svou intuicí a nikoliv tradicí.

Aby dítě nemělo ke škole nechuť

To, že se v přístupu ke vzdělávání ve veřejnosti něco děje, mění, si všímáme z dotazů na nejrůznějších přednáškách, které pořádáme. Ale také u rodičů, jejichž dítě k nám nastupuje do prvního ročníku či přestupuje z jiné školy.

Mámy a tátové se zajímají o prostředí školy, o to, jaký přístup mají učitelé k dětem, zda zohledňují osobnost dítěte a jeho pracovní tempo, kolik domácích úkolů žáci dostávají a jaká je jejich povaha. Rodina zkrátka chce, aby se jejich dítě cítilo ve škole bezpečně, aby mělo důvěru ve své okolí a okolí důvěřovalo jemu. Aby žák zažíval spíše úspěchy než zklamání a prohry, které by jej mohly uvrhnout do svého vnitřního světa a vypěstovat v něm nechuť ke škole a celému vzdělávání.

S takovými dětmi se však často setkáváme. Jejich rodiče podcenili výběr školy a dítě později ztratilo chuť se vzdělávat, škola se pro ně stala problémem…

Rodiče jsou dnes pracovně vytížení

Pro rodiče je dnes důležité i to, aby je škola co nejméně zatížila. Protože v dnešní době už nemají možnost ani chuť suplovat školu, trápit se s dětmi nad domácími úkoly, pracně doma dohánět to, co se ve škole nezvládlo, tahat z dítěte, co se mu ve škole stalo, motivovat dítě k tomu, aby se do školy těšilo. Vedle samotného vzdělávaní je tedy při výběru školy třeba zohlednit také celkové klima školy, prostředí, vztahy mezi dětmi a učiteli. To, jak škola přistupuje k dítěti a jeho osobnosti. A také to, zda vůbec, do jaké míry a jakým způsobem řeší problémy jednotlivých žáků a konflikty mezi dětmi.

• Při nástupu dítěte do školky je velmi důležité, aby pro tuto změnu mělo dítě tolik prostoru, kolik potřebuje, a aby bylo odloučení od rodiče postupné a realizované pečlivě a s ohledem na každé dítě. K tomu slouží náš adaptační program, jehož délka závisí na konkrétním dítěti a rodině.
• Respektujeme rozhodnutí dětí a k ničemu je nenutíme (např. jídlo, spaní po obědě), dbáme na hladký průběh dne.
• Děti postupně seznamujeme s pravidly a učíme, jak fungovat jako součást týmu. Pokroky dokážeme ocenit.
• Aby žáci mohli dobře fungovat ve výuce, aby měli dobré vztahy se spolužáky, učiteli, rodiči a dalšími, potřebují být každý den v prostředí, ve kterém se necítí ohroženi fyzicky ani duševně.
• To znamená, že vědí, že pokud je v jejich okolí něco proti pravidlům dobrého soužití, mohou se obrátit na toho, kdo je porušuje, nebo na kohokoliv jiného a toto bude řešeno a vyřešeno. Také pokud oni sami nějaké pravidlo poruší, vědí, že nebudou trestáni, znehodnocování a ponižováni, ale že za svůj přestupek budou muset převzít zodpovědnost a vyřešit jej. Tím odpadá pocit viny a to, že kdokoliv může kdykoliv jejich prohřešek odhalit. Nemusí tedy bojovat se svým svědomím. Vědí, že důležité je nenechat věci je tak být, ale postavit se k nim čelem. Jim samotným, ale i jejich okolí se tak bude lépe žít – budou v bezpečném prostředí.
• Tím, že řešíme vše, o čem víme, tedy i zdánlivé drobnosti, předcházíme potenciální šikaně.
• Snažíme se minimalizovat nebezpečné chování, úrazy v běžném školním životě, ale i na sportovních kurzech, výletech a akcích pořádaných školou.

• Naši žáci se nebojí zeptat, když něčemu nerozumí, nebojí se udělat chybu, minimalizujeme strach z neúspěchu.
• Nemotivujeme děti negativně (špatné známky, černé puntíky, poznámky), ale naopak oceňujeme správné chování, dobré výkony a výsledky.
• Uvolněně komunikují se spolužáky, se staršími spolužáky, s dospělými. Mladší se nebojí kontaktu se staršími a starší žáci ty mladší respektují a dopřávají jim bytí. Vedeme je k tomu nejen při celoškolních akcích, ale i v běžném školním životě.
• Žáci, učitelé a rodiče se dobře znají a spolupracují tak, aby se dítě ve škole cítilo skvěle a těšilo se do ní.
• Na bezpečném prostředí se pracuje také v rámci pravidelných celoškolních Setkání a třídnických hodin, které jsou pravidelně každý týden.
• Pedagogové přistupují k dětem jako rovnocenným, mladším partnerům, a to jak v mateřské škole, tak ve škole základní.
• Našim učitelům mohou plně důvěřovat, a nebát se jim proto cokoliv říct.
• Žáky netrestáme! Místo toho jim ukazujeme důsledky jejich činů a vedeme je k tomu, aby za ně nesli zodpovědnost.
• Ve škole máme vypracovaný systém toho, jak pracovat s dětmi, s kolektivem v etických záležitostech.
• Bezpečné prostředí je jedním z nejdůležitějších základů, na kterých stojí práce s dětmi. Pokud se děti ve svém prostředí necítí příjemně, uvolněně, bezpečně, pokud jim uvízne pozornost na něčem nepohodlném, neetickém u nich samých nebo u někoho jiného, nemohou se pak plně soustředit na studium a nemají výsledky.

• Učíme tak, aby všichni učivu rozuměli a byli schopni jej používat.
• Děti i žáci by měli učivu porozumět, naučit se jej a poté jej aplikovat na praktických příkladech, ideálně vidět použití v běžném životě.
• Požadavky na dosažené vzdělání jsou založeny na schopnosti získané znalosti používat spíš než na čase stráveném na studiu.
• Klademe důraz na aplikaci nejen vědomostí z běžných předmětů, ale i z oblasti vztahů s ostatními, etických principů apod.
• Na druhém stupni poskytujeme speciální propojené předměty Člověk a společnost a Člověk a příroda. Některé učivo se totiž učí opakovaně ve více předmětech, ale specializovaně. V reálném světě to ale takto nefunguje. Na Měsíc se nemůžeme dívat jen z přírodovědného hlediska a jindy ze zeměpisného. Proto výuku propojujeme s reálným světem. V rámci předmětu Člověk a příroda mají žáci i terénní cvičení. V něm si v reálném světě vyzkouší to, co se naučili ve třídě. Snadno tak propojí teorií s praxí.

• Žáci 6. až 9. ročníku mají 1x týdně tzv. studijní seminář, ve kterém se učí samostatně studovat, osvojují si svoje strategie učení a plánují své studijní činnosti tak, aby získali co nejvíce vědomostí a dovedností a vše dotáhli do zdárného konce.
• Ve druhém stupni žáci absolvují též výuku pracovních činností a to blokově každý měsíc. Každý tak má šanci svou práci pořádně dokončit a vyzkoušet si třeba vaření celého menu, šití na šicím stoji, svařování kovů či výrobu ze dřeva nebo jiných materiálů.
• Veškeré naše snažení vede děti a žáky k tomu, aby posilňovali a používali svoje kompetence ve škole, v následujícím vzdělávání i mimo školní život – komunikace, učení, vztahy s ostatními, práce s technologiemi, překonávání překážek apod.
• V rámci exkurzí se seznamují s tím, o čem se učili, a vidí používání v běžném životě.
• Pravidelná projektová výuka vede děti a žáky k tomu, aby se snažili aplikovat svoje vědomosti, dovednosti a všechny kompetence při spolupráci, práci na reálném projektu.

• Už od předškolního věku dbáme na to, aby děti plně porozuměli slovům, jednotlivým pokynům. Dbáme na jasnost sdělení a učení.
• Žáci se učí rozpoznat a zvládnout překážky, které jim brání plnému porozumění, učí se vyhodnocovat informace z hlediska významu a užitečnosti. Cílem je plné porozumění učivu.
• Dbáme nejprve na vybudování pevných základů, kterým se věnuje dostatek prostoru. Na tom se pak může stavět při dalším studiu.
• Klademe důraz na hloubku vědomostí a jistotu jejich použití.
• Používáme různé metody výuky – od klasické frontální přes skupinovou až po výuku projektovou či badatelskou.
• Klademe důraz na kritické myšlení.

• Starší žáci mají tzv. studijní seminář, ve kterém se učí samostatně studovat, osvojují si svoje strategie učení a plánují své studijní činnosti tak, aby získali co nejvíce vědomostí a dovedností a vše dotáhli do zdárného konce.
• Důležitá je schopnost práce s informacemi – jejich vyhledávání, třídění, vyhodnocování, porovnávání a používání pro daný účel.
• Sebehodnocení pomáhá ke vzdělávání, ale i k sebedůvěře, jistotě a k vědomí o svých schopnostech, silných stránkách, ale i k uvědomění si rezerv a díky tomu ke zlepšování. Proto klademe na průběžné hodnocení a sebehodnocení důraz. K tomu slouží žákovská portfolia, pravidelné slovní hodnocení a sebehodnocení v žákovských knížkách, během výuky a na vysvědčení.

• V každé třídě školy je zpravidla max. 12 žáků, ve školce jeden pedagog na 8 dětí.
• Děti v mateřské škole jsou trpělivým způsobem vedeny k samostatnosti, k sebeobsluze a k vyjadřování emocí.
• Proškolení učitelé dbají na to, aby každý žák správně a plně pochopil aktuální učivo, než postoupí k další učební látce.
• Ke každému dítěti i žákovi přistupujeme individuálně: nejenom k jejich osobnosti, předpokladům či povaze, ale také ve výuce. Každé dítě pracuje svým vlastním tempem na své úrovni. Z výuky si tak každý odnese maximum.
• Malý počet žáků ve skupině umožňuje takový individuální přístup ke každému jedinci.
• Každý žák má svůj učební plán, který odpovídá školnímu vzdělávacímu programu v daném ročníku. Pracuje tak vlastním tempem na jeho plnění. V hlavních předmětech tedy nedělají všichni žáci totéž učivo na totožné úrovni, ale rychlejším žákům to umožňuje věnovat se náročnější látce nebo dalšímu učivu, pomalejší žáci mají prostor pro poctivé osvojení učiva.

• Díky tomu si každý průběžně stanovuje svoje vzdělávací cíle, sleduje jejich plnění a plánuje další pokrok.
• Talentované děti a žáci mohou dostávat další podněty k posílení talentu, nebo dokonce učivo vyšších ročníků.
• Pokud žák vyniká v nějakém předmětu a splnil již svůj roční plán, věnuje se látce a plnění plánu vyššího ročníku.
• Pokud žák v nějakém učivu vinou nemoci, absence, přestupu z jiné školy nebo jiných okolností v nějakém předmětu zaostává, připravíme mu individuální doučování s školními asistenty.
• Individuální přístup a rozvoj dítěte a žáka se naplňuje také v rámci projektové výuky, ve studijním semináři nebo v rámci školních akcí, kdy můžeme v dětech objevit nadání v oblastech, které běžná výuka nezaznamená (různé další obory, sociální dovednosti, vůdcovství, prezentační dovednosti, pohybové nadání, umělecké vlohy).

• Díky tomu si každý průběžně stanovuje svoje vzdělávací cíle, sleduje jejich plnění a plánuje další pokrok.
• Talentované děti a žáci mohou dostávat další podněty k posílení talentu, nebo dokonce učivo vyšších ročníků.
• Pokud žák vyniká v nějakém předmětu a splnil již svůj roční plán, věnuje se látce a plnění plánu vyššího ročníku.
• Pokud žák v nějakém učivu vinou nemoci, absence, přestupu z jiné školy nebo jiných okolností v nějakém předmětu zaostává, připravíme mu individuální doučování s školními asistenty.
• Individuální přístup a rozvoj dítěte a žáka se naplňuje také v rámci projektové výuky, ve studijním semináři nebo v rámci školních akcí, kdy můžeme v dětech objevit nadání v oblastech, které běžná výuka nezaznamená (různé další obory, sociální dovednosti, vůdcovství, prezentační dovednosti, pohybové nadání, umělecké vlohy).

• Pomocí komunikace mohou všichni dospět k vzájemnému porozumění a posilovat tak sebe sama i celou skupinu.
• Komunikační dovednosti jsou nedílnou součástí třídnických hodin a všech aktivit.
• Děti, žáci i rodiče se na nás mohou obrátit s jakýmkoliv sdělením, dotazem či problémem, požádat o pomoc nebo konzultovat cokoliv, co se týká jejich dětí.
• Naše skupina se vyznačuje srdečností, vzájemnou podporou a spoluprací.

Vzdělávání v naší zemi mělo vždy bohatou historii a pevnou tradici, spojenou zejména s působením a dílem J. A. Komenského. Ten kladl důraz na úplné pochopení látky, na důkladné vysvětlování významů slov a na názornost a hmatatelnost výuky. Respektoval taky vzdělávací možnosti každého jedince s ohledem na jeho duševní vyspělost. Vyučování by podle něj mělo být motivující, strukturované a účelné a mělo by držet krok s žákovými vědomostmi z každodenního světa a jeho hlavním cílem by měly být žákovy osobní schopnosti. V minulém i současném století zůstává tradiční české školství těmto hlavním principům a žákovi jako středobodu vzdělávání mnoho dlužno. Z odkazu Komenského díla vychází L. Ron Hubbard. Ten ve svých pedagogicky orientovaných pracích poskytuje velmi podobné myšlenky a návody pro praktické zlepšování člověka v jakémkoliv věku tak, že nenásilnou formou, zcela s respektem k přirozenému individuálnímu stavu každého jedince, nabízí logický sled kroků, které vedou k naplnění vzdělávacích cílů. Na základě vlastního pozorování formuloval bariéry, které mohou bránit v pochopení učiva, ztížit je, člověka ve studiu zpomalit nebo zcela zastavit. Nadto také popsal, jak se student navenek projevuje, když narazí na jednu ze studijních bariér. Právě to může dát učiteli nástroj pro porozumění situaci a její zvládnutí s respektem ke studentovi, v našem případě k dítěti.

Základní a mateřské školy BASIC, stejně tak jako studijní centra BASIC, jsou součástí mezinárodní neziskové organizace Aplikovaná scholastika (Applied Scholastics). Ta byla založena v roce 1972 v USA pedagogy soukromých a státních škol. Všechny organizace používají studijní technologii od L. Rona Hubbarda. Ve světě je takových vzdělávacích institucí více než 760.

Ty největší z nich jsou:

• Škola Greenfields ve Velké Británii, která byla založena v roce 1981.
• V Dánsku byla založena v roce 1985 škola Amager´s International School.
• V USA funguje 6 škol Delphi (Delfské školy).  První byla otevřena v roce 1976.