Rozhodnout se pro vaši školu bylo pro mě moc těžké. Týden jsem zvažovala všechna pro a proti. Bylo to pro mě něco nového – jiný způsob učení a přístupu k dítěti, co rozhodlo. Otázka peněz byla také velká, ale investovat do svého dítěte je ta nejlepší investice. Už po dvou měsících jsem poznala, že mé rozhodnutí bylo správné. Můj syn se do školy těší, je zvídavější, víc mi o všem povídá a celkově se uvolnil. I já jsem se uklidnila a uvolnila. Přestala jsem se bát, s čím zase přijde ze školy a jak dlouho nám zabere, než to pochopí a zda to vůbec pochopí. Přestala jsem mít migrény a mám víc času si s dětmi hrát. Mé rozhodnutí zvolit vaši školu bylo správné. Děkuji.
Alice N. (ZŠ BRNO)

Rok 20014/2015 byl Sofinčin druhý rok tady ve škole a pozoruji na Sofince pokroky v mnoha ohledech. Jsem ráda, že si děti píšou bodíky a měří si tak kolik udělaly úkolů, aby měly zkušenost s tím, jak mít svoje studium mít pod svou vlastní kontrolou. Sofča také vyrobila kupu výtvorů, takže jsme měli opravdu radost! Děkuji!
paní H. (ZŠ PRAHA)

Od doby, co Marek chodí do Basicu, tak se hodně změnil. Občas máme pocit, že začal používat všechna slova, která si do svých 8. let nastřádal a neuměl použít. Rozhovory s ním bývají náročné na naši pozornost díky jeho velké zvídavosti a schopnosti se vyjadřovat. Marek se už nebojí komunikovat, je schopen vyřídit si věci sám. Což je vlastně „negativní“, protože když jsem mu nechtěl něco koupit, říkal jsem: „Já to nechci, jdi do toho obchodu a domluv si to“. Dříve to krásně fungovalo, teď ne. Naposled mě to stálo 560 Kč za šachy. Do písanky píše, protože chce a ne proto, že musí. Sám od sebe čte sestřičce z knížek večer před spaním. Čtení jej začalo bavit a nebere ho jen jako nutné zlo. Jeho přechodu do Basicu rozhodně nelitujeme a jsme rádi, že to na něj mělo takový pozitivní vliv. Díky poznatkům získaným za necelý rok jeho docházky do ZŠ Basic jsme se rozhodli i v případě jeho mladší sestry pro Basic.
paní Lenka a pan Tomáš N. (ZŠ BRNO)

Bylo velmi zajímavé, pozorovat pokroky mého dítěte během školního roku. Nikita chodí do školy rád. A všimla jsem se, ze ví, co přesně nechápe. Když jsme četli knížku, zaznamenala jsem, že ho to nebavilo, ale dělal to pro mne. Potom začaly problémy, syn ze začal vztekat. Manžel zasáhl do konfliktu a zeptal se Nikity co četl jako poslední a jakému slovu nerozuměl. Nikita to slovo našel ihned. Okamžitě jsme si ho vysvětlili. Další den si syn vzpomněl na ještě jedno sousloví, které mu dělalo problémy. Když jsme sousloví objasňovali, tak jsem zjistila, ze to v něm vyvolávalo strach a nejistotu a měl k tomu vymyšlenou nesprávnou definici a k tomu i další situace, např. že mu může hrozit nebezpečí. Po objasnění měl dobrou náladu a zajímal se o další informace ohledně správné definice a života vůbec. Od této doby jsem získala ještě větší důvěru v učitele a metodu, využívanou ve škole Basic. V této škole se opravdu pečlivě sleduje, zdali děti všemu rozumí. Můj syn chodí i do jiných vyučovacích kroužků. Ze všech ale preferuje Basic nejvíce. A my, jako rodiče, taky. Děkuji všem, kteří se ve škole Basic starají a vzdělávají naše dítě.
Paní O. Bočková (PRAHA)

Před 3 lety jsme se přistěhovali do Brna a syn nastoupil na místní školu do 5. třídy. Učení mu odjakživa šlo s obtížemi, musela jsem se mu každé odpoledne věnovat a pomáhat mu s psaním úkolů. Do školy chodil velmi nerad, viděl, že za ostatními zaostává, a že i když se učivu věnuje celé odpoledne, výsledky absolutně neodpovídají vynaloženému času a úsilí, což ho pochopitelně demotivovalo. Když jsem na internetu objevila stránky Basicu s tím, že tam lze přihlásit děti na doučování, neváhala jsem. Výsledky přicházely pomaleji, v místní škole měl stále problémy s učením i paní učitelkou, a naopak na každé doučování v Basicu se Tom těšil, což mě velmi překvapovalo. Po roce doučování se Tomáš při výuce Monice Talašové svěřil, že by chtěl do Basicu chodit na denní vyučování. Váhala jsem, protože by se jednalo o každodenní dojíždění s přestupem. Po diskuzi s Monikou a paní ředitelkou jsme se rozhodli, že to uděláme, a ze dne na den jsme skutečně změnili školu. Už je to více než rok, a toto rozhodnutí se ukázalo jako skvělé. V Basicu mají k dětem jiný, velmi přátelský přístup. Ve třídě je méně dětí než na běžné škole, takže učitel velmi rychle zjistí, zda žák pracuje a vnímá učivo, nebo zda se u něčeho zarazil a neví, jak pokračovat. Děti nemají obavu se ihned zeptat, když něčemu nerozumí, naopak je to vyžadováno. Vhodně se procvičuje i týmová spolupráce. Myslím, že si v Basicu také dobře hlídají a řeší případné neshody mezi dětmi. Děti vidí svoje výsledky práce na grafu, zároveň se mohou porovnat s ostatními dětmi. Za tu dobu se ještě nestalo, že by si na něco stěžoval, nebo dokonce zalitoval, že si Basic vybral a víceméně u mne prosadil. Našel si tady nové kamarády, se kterými tráví občas i pár hodin po škole. A vím, že Basic by určitě za jinou školu dobrovolně nevyměnil.
Paní Ř. (ZŠ BRNO)

Mne osobně první příjemné překvapení potkalo hned první den, kdy jsem do ZŠ Basic vešla – osobní přístup, milé a vstřícné jednání, ochota a empatie mne zaujaly a nebojím se říct nadchly. První, co jsem si v duchu řekla bylo: „To jsem hledala!“ Vlastně mi v ten moment spadl ze srdce balvan. Od té doby můj mladší syn prošel školkou Basic a nyní je v ZŠ Basic. Ale nejsem spokojená jen já. Spokojený, veselý a nadšený je i můj syn (a to si myslím, že to nemá ve škole vůbec lehké). I když se vyskytly drobné problémy, učitelský sbor si ve všem poradil. Učitelé zvládli bojovat se synovou bojácností, když šel do ZOO překonat strach ze zvířat, přemohli synovu závislost na mojí osobě (spinkal ve škole na Halloween), zvládli zapojit plaché dítě do kolektivu, naučili ho nebát se dětí ani dospělých. Vždy byly všichni ochotni vyjít vstříc, a také vyslechnout jak mne tak mého syna a také okamžitě a ochotně vyřešili i drobné neshody mezi dětmi. Myslím, že právě tohle dělá Basic rodinou, která rychle přiroste k srdci dítěti i dospělému. Pak tam dítko rádo chodí a rodič se nemusí „bát“ tam jít. Musím říct, že všichni počínaje paní ředitelkou Kovářovou (jak říká můj syn Svatkou), panem učitelem Petrem, paní učitelkou Simonou a Luckou mají můj obdiv a synovu upřímnou dětskou lásku. Věřím, že i vy všichni ostatní budete mít stejný pocit a hlavně klid v duši, když budete vědět, že Vaše dítko je v dobrých rukách! Všem vám děkujeme.
Paní M. (ZŠ PRAHA)